RUSÍNSKÝ RENESANS. Antologie rusínské poezie druhé polviny 20. století.


Broziat Gruppe - Dodavatel světoznámých použitých plechotvářecích strojů TRUMPF


Русинськый пивовар Дашице. Ресторан Дашицькії склепы

TESLA ELECTRONTUBES S.R.O.

Jeden z největších výrobců skleněných kuliček, polotovarů na výrobu barevného skla - ORNELA





Locations of visitors to this page

Igor Kerca — Nositel ceny 2011

Igor Kerča — laureát "Ruské Ceny" 2011

Cena mu byla udělena za rusinsko-ruský slovník, který byl vytištěn v roce 2007, a za rusko-rusinský slovník, který se už připravuje k tisku, a taky za mnoholetou literární činnost a tlumočení ruské a světové klasiky do rusínštiny.

Rusinsko-ruský slovník. Vé dvouch diléch, viz něž 56000 slov.

ávad´ =ili; *~~ =ili-ili; пpudkarpats´koje óbščěstvo iščí nemaje problémů drohitů  ~parkovaňa aut [Mgc] =v podkarpatskom obščěstvě jeěšo net problemy narkomanov ili parkovki mašin;

bábk|a =babuška, babusja; babka; (bábovka)=kukla; *(bot Plantago)=podorožnik; *(na kósu)=nakovalňa dlja otbívkí kos; *(krúgol´)=kěglja; *(groš)=kopejká; polušká(nětoč); *a ubóhým aní lednu ~ nedalý [Džv]=a bědnym ne dalí ní kopejkí; * ta znavut´ klásty ~ na plečí ábo pudbíľ, žeby úťahla sukervycju [GrM]= tak obzčno kladut podorožnik na spinu ili ma´t-i-mačěchu na spinu, čtoby otsosat´ sukrovicu;

Z Šandora Petefí:
Úbraní poezijí.

Ja na kuchňu ne pro pipku
Musím kem sja vdnu prosýty,
Žeby pipku rozkuryty.
Taď lem tak trebalo bylo,
Až by bylo ne horila.

A horila pipka jasno,
ja ne zato, prošu krasno,
ja na kuchňu ne pro pipku:
tam sťamyv jem fajnu djivku.

Vladimir
      Pěrěvalov - vítěz on-line hlasování

Vladimír Pěrěvalov - vítěz on-line hlasování

Vladimír Pěrěvalov (Vladimír Jurievič Dudáš) autor kriminálních povídek, původem ze Zahatí na Podkarpatské Rusí a dnes - z Bělhorodu na Dněstre, je laureátem čtenářského internetového konkurzu: na našem webu získal z účastníků dlouhého spisu nejvíce hlasů – 71 ze 242 ! Uděluje se mu diplom MF „Ruská cena“ a určitá odměna...


Šarovary v salě 2011Antiruskou cenu 2011-Šarovary v salě/Šarovary ve špeku

...i tentokrát porota rozhodla neudělovat. Nehledě na to, že uchazečů bylo habaděj, výrazné, opravdu pozoruhodné rusofoby v tomto roce se nepodařilo najít. Dokonce i známe osobnosti ukrajinské politické elity, které tvořily „dlouhý seznam“, nedosáhly na vysoko postavenou laťku konkurzu.

Šarovary se špekem  2010

Šarovary se špekem 2010

Irině Dmitrijevně Farion Antiruskou cenu „Šarovary se špekem 2010 neudělily! Ale její hodina ukrajinštiny ve lvovské mateřské škole č.67jistě  bude vyvolávat u dětí a jejich rodičů děsivé sny do konce života...

Ruskou Cenu 2010 získal rusky spisovatel Jurij Masliev.

Ruskou Cenu 2010

obdržel za romantický nápad o návratu ruské Bílé gardy na literární kolbiště 21.století, vtělený v řadě dobrodružných románů, rusky spisovatel Jurij Masliev.

Michail Čuchran — Nositel ceny 2010

Ruskou Cenu 2010

obdržel za to, že poslechl „Ňaňa“, skončil s kouřením, chopil se pera, přikryl se poetickou „huní“ a celý život pomocí rusínských „figlů“  kázal zdravý způsob života, Michajil Čuchran.

Šarovary se špekem 2008 - Viktor Vovkun

Šarovary se špekem 2008

Viktor Vovkun, ministr kultury a cestovního ruchu Ukrajiny, byl poctěn zvláštní cenou Šarovary se špekem za mnohaletý a veleplodný příspěvek ke zhoršující se situaci ruského jazyka na Ukrajině...

Nezávislá literární "Ruská Cena"

se každoročně uděluje za literární a publicistická díla zveřejněná v posledních letech a napsaná v rusínském a ruském jazyce autory žijícími a tvořícími na virtuální Podkarpatské Rusi.

Ivan Petrovcij. Ruská Cena 2005

Ivan Petrovcij

Básník, spisovatel, esejista, překladatel, nositel Ruské ceny 2005.

Kodifikace rusínského jazyka

Uchovat podkarpatské Rusíny jako národ lze pouze za pomoci etnokulturní práce, v jejímž základě leží spisovný jazyk. A spisovný jazyk může existovat pouze tam, kde se klube na svět literatura...



Petr Hecko

Petr Hecko

Publicista, premiér-ministr (neuznané) vlády Podkarpatské Rusi.


Vasil Rusnak

Publicista, "Politický Rusín"

Petr Prodan

Petr Prodan

Básník a spisovatel "Vakarovské generace"

Michajil Dronov

Michajil Dronov

Historik-rusinyst, publicista

Andrij Manajlo

Andrij Manajlo

Andrij Manajlo se narodil v roce 1970 v Užhorodě, metropoli nádherného Podkarpatí, v malířské rodině. Jeho předkům – dědečkovi Fedorovi a otci Ivanovi - patří významné místo ve výtvarném umění regionu. Základy Andrij získal na vážených školách, nejen díky umělecké zkušenosti předků, ale též v oficiálních institucích: od roku 1989 byl studentem Akademie praktického umění a diplom obdržel po přestěhování do Maďarska – na Lemberské tiskařské akademii v roce 1997, se specializací grafika


Andrij Brodi. Ruská Cena. Galerie Andrij Andrijovič Brodi se narodil dne 15. června 1941 v Užhorodě. Umělecké vzdělání získal na Smolenském pedagogickém institutu v umělecko-grafickém oddělení. Pracoval jako designér, vyráběl suvenýry a byl také uměleckým dekoratérem... Josif Černij. Ruská Cena. Galerie

Josif Josifovič Černij se narodil 27. února 1953 v Užhorodě. Umělecké vzdělání obdržel ve Lvovském polygrafickém institutu. Pracoval v oblasti krajinomalby, žánrových obrázků, portrétů a zátiší... V roce 2003 jeho srdce nevydrželo...

Russia Today. Přežije-li lid Andy Warhola na Ukrajině? Rutube. Hymna Podkarpatských Rusínů.
Russia Today. Přežije-li lid
Andy Warhola na Ukrajině?
Rutube. Hymna Podkarpatských Rusínů:
Podkarpatští Rusíni, vzbuďte se z hlubokého snu!..
Kostel v Bukovcovo

A.V.Gegalčij: V nedávné minulosti, když jsem byl sovětským člověkem v nejlepším a nejhorším smyslu tohoto pojmu, mnoho let jsem neodporoval a leckdy aktivně napomáhal pokusům zamlčet a změnit dějiny Podkarpatské Rusi a její původních obyvatel. Tento můj a nejenom můj postoj způsobil, že se v tomto kraji ocitly na pokraji zániku rusínský a ruský jazyky, neopakovatelná kultura malého unikátního etnika v centru Evropy. Není důležité, že z právního hlediska Podkarpatská Rus neexistuje: ona přebývá v srdcích mnoha tisíc lidí, je daří se jí také ve virtuálním prostoru celosvětové sítě. Když už se lidstvo stará o přežití mizících tuleňů nebo čápů, někdo se musí postarat i o zachování kultury, které hrozí zánik. Pro mne je nejvyšší čas nějakým způsobem splatit tento dluh.  Třeba zorganizovat Ruskou cenu. Cena se teprve narodila. Její dějiny jsou v budoucnosti. >>>

Alexandr Gegalčij

Zakladatelem ceny je Mezinárodní fond Ruská Cena (Russkaja premija). Opatrovníkem fondu je Alexandr Viktorovič Gegalčij. Narodil se v Užhorodě v roce 1949, kde c r. 1966 absolvoval střední školu. Studoval na Moskevské letecké technologické vysoké škole a v její aspirantuře, byl aspirantem Moskevské vysoké školy nafty a plynu, studoval v centru Carla Duisberga v Mnichově. Pracoval v Permu, Moskvě, Kyjevě, Užhorodě, Kolíně, Berlíně. Má rád divadlo, objevoval se na jevišti i ve filmu. Byl poslancem. Dnes většinou žije v Praze.

Témata: Rusíni, Rusové, Ukrajinci. Boje kolem Ruské ceny..

Témata: Kolčakovské zlato. Rusové, Čechoslováci a Rusíni..

Odkazy na rusínské, ruské, ukrajinské, slovenské, maďarské a americké literární a publicistické internetové stránky a chaty.




Украинский портАл

Bestseller - лучшая литература современности!

Израильский портал НАРОД

Единая Русь

Rambler's Top100


Hlasování
Выборы Лауреатов 2017

Олег Махнёв
Ира Мадрига
Ира Ковалева
Вал.Разгулов
Ген.Лукиныхь
Мари.Лявинец
Алекс.Хуст
*Юрий Томан
*М.Митровка
*М.Чикивдя