18.2.2005  Na sv. Mikuláše 2005 V Užhorodě - první "Ruská Сena"

Share |

A.V. Gegalčij: Naše laureáty, takové nikomu nepodobné, nečekaně i pro mě samotného, což jsem ovšem pochopil až později, velice spojuje jejich schopnost vznášet se v jazyce, který sami stvořili. Jeden z nich – v starobylém, "nekodifikovaném", avšak tímto ne méně čarovném a zajímavém rusínském, druhý – ve velkém, mohutném, podivně obnovujícím se na styku tisíciletíruském… Doufám, že počin naší Nadace přispěje svým dílem k tomu, aby se tyto jazyky nestaly jazyky "národnostních menšin" neopakovatelného společenství ve středu Evropy…

 

Ruská Сena. Ivan Petrovcij – tvůrce moderního rusínského jazyka Vladimir Bedzir – kupředu, ve šlépějích velkého Saltykova-Ščedrina Křest CD PREMIJE-RU šampaňským
Ivan Petrovcij – tvůrce moderního rusínského jazyka

Vladimir Bedzir – kupředu, ve šlépějích velkého Saltykova-Ščedrina

Křest CD PREMIJE-RU šampaňským

Z projevů laureátů:
I. Petrovcij: ... Měl jsem těžký rok. Tato cena je jako závan čerstvého vánku, jako kus špeku… Svět je zase nádherný!

SPIVANKA ZA SOLONINU

Jeden  mij cimbor ljubyť buženynu,
A druhyj – šovdyrja varenoho z poprom…
Lem ja maj bilše ljubou solovnu.
S cybuljov, avať s čysnokom.

Mij ňaňko strašno krumpli kivenuje -
Pyčyni, smažyni, varyni, vustjani...
Ajbo méně nytko tym ny včaluje -
Lem solovna ljubyťsja myni!

Moja žona rozčechesja za rybu:
S ryki, cy z morja – vto jiv, hy dora!
A ja sobi urižu chliba skybu,
A t tomu – solonynčyny darab!..

Cy m doma, a cy pidu na hostynu,
Ny zlakomljusja šojtom, tokanom -
Joj! jak ja Ljubou isty solovnu,
S cybuljov, avať s čysnokom!

 

Bys chliba možu cilyj deň probyty,
Bys solonyny ny budu j pivdnja!
Tomu m ny mich nykoho obrazyty
Paskunnym slovom: 'Lepava svynja!'.

Koly svynju peret rizdvom zarižuť
Tam solovny v perst, avať - u šuk!
Posolju, na bantynu ji zavišu -
Naj budyťsja. V špor klademe lem buk.

Jakoje ščastja zymňoji hodyny
Vtjaty darab is tonšoho kincja:
Žovtyňka kožycja na našiv solonyni,
I runyj plast buženoho mjascja.

A solovna taka, oš oň sja svityť:
Kyť choč-ta smaž, a choč – ta prosto iš!
Takoji smačnoty nyje na sviti -
Pro vto blaženstvo slovom ne vpoviš!

Mij ňaňko ljubnť krumpli, žonka - rybu,
Doňka – tokan s solotkym molokom.
A ja is pivtyci urižu skybu
I – im s cybuljov, avať s čysnokom

Pro solovnu spivanky spivavu,
Pro solovnu ja kažu kazky.
Na vs'omu sviti ynšoho ny znavu,
Ščo malo by taki mnjakki smaky!

 

Tak bulo včora. Tak sja vpstalo nyni.
Tak bude i v usi dalnišši nni.
Bo dokyť na svyni je solonyna,
Ja nyč ny vyžu svyňskoho v svyni!

 

***
Projev laureáta 2005 - video

V. Bedzir: ... Děkuji! Teď asi budu moci inspirovaný Kafkou pustit se do románu ze současnosti Kotelna…, jen co ji spustíme, zatracenou, a tužku do ruky, tudíž myš od počítače…

Fencyk, Petrovcij, Bedzir a další podkarpatští velikáni Před „bělogvardějským“ pravoslavným chrámem. Zde se křtilo. Užhorod. Už. Rusíni. Rusové. Chrám.
Fencyk, Petrovcij, Bedzir a další podkarpatští velikáni
Před „bělogvardějským“ pravoslavným chrámem.
Zde se křtilo.
Užhorod. Už. Rusíni.
Rusové. Chrám.
V Karpatech
Podkarpatská Rus

 

Podkarpatská Rus' uvítala hosty, své i „bývalé své“, fantastickými sněžnými obrázky, sotva citelnými zbytky kouře na prahu rodinného domku a jinými architektonickými památkami – výstavním a věhlasným dřevěným kostelíkem ve vesnici Bukovcjovo.

Podkarpatská Rus

18.12.2005. A.V.Gegalčij:

Share |

V nedávné minulosti, když jsem byl sovětským člověkem v nejlepším a nejhorším smyslu tohoto pojmu, mnoho let jsem neodporoval a leckdy aktivně napomáhal pokusům zamlčet a změnit dějiny Podkarpatské Rusi a její původních obyvatel. Tento můj a nejenom můj postoj způsobil, že se v tomto kraji ocitly na pokraji zániku rusínský a ruský jazyky, neopakovatelná kultura malého unikátního etnika v centru Evropy. Není důležité, že z právního hlediska Podkarpatská Rus neexistuje: ona přebývá v srdcích mnoha tisíc lidí, je daří se jí také ve virtuálním prostoru celosvětové sítě. Když už se lidstvo stará o přežití mizících tuleňů nebo čápů, někdo se musí postarat i o zachování kultury, které hrozí zánik. Pro mne je nejvyšší čas nějakým způsobem splatit tento dluh.  Třeba zorganizovat Ruskou cenu. Cena se teprve narodila. Její dějiny jsou v budoucnosti.




Украинский портАл

Bestseller - лучшая литература современности!

Израильский портал НАРОД

Единая Русь

Rambler's Top100


Hlasování
Народные выборы Лауреатов 2019

Мих.Темнов
Серг.Тудовши
Серг.Мырдин
Мари.Лявинец
Вал.Разгулов
В.Перевалов
Кричфалуший
Вас. Пoпик