Budapešť. Mezinárodní konferenci "Zkušeností a problémy národního sebeurčení Rusínů"

Share |

20-03-2009 Budapešť. Mezinárodní konferenci Zkušeností a problémy národního sebeurčení Rusínů, kterou uspořádala Celostátní samospráva rusínské menšiny Maďarska a Rusínský krajanský spolek v Moskvě Karpatská Rus, slavnostně zahájil Andrij Andrijovič Brodi, syn premiér-ministra první autonomní Podkarpatské Rusi.

 

Malíř A.A.Brodi a opatrovník Ruské ceny A.V.Gegalčij Vysoké ruské „načaľstvo“... bylo spokojené Rugové, Ruchové, Ruteny, Ruteani, Ruseny, Rusín
Malíř A.A.Brodi a opatrovník Ruské ceny A.V.Gegalčij
Vysoké ruské „načaľstvo“... bylo spokojené
Rugové, Ruchové, Ruteny, Ruteani, Ruseny, Rusíny, Rusy, Rusˊkové, Orosové, Rusové – popletl všechny M. Varvarinec

 

Malíř A.A.Brodi a opatrovník Ruské ceny A.V.Gegalčij

Vysoké ruské „načaľstvo“... bylo spokojené

Rugové, Ruchové, Ruteny, Ruteani, Ruseny, Rusíny, Rusy, Rusˊkové, Orosové, Rusové – popletl všechny M. Varvarinec

 Z projevů účastníků:
K. Zatulin
(poslanec Statní dumy RF, ředitel Institutu zemí SNS): „Rusíni  jsou čtvrtým, podle velikosti, východoslovanským národem, po Rusech, Ukrajincích a Bělorusech. A je věcí našií slovanské cti, aby tento národ netrpěl žádnou nouzí“.

A.Manajlo  (předseda Celostátní samosprávy rusínské menšiny Maďarska): „Rusíni v Maďarsku jsou oficiálně uznáni jako  jedna z původních národností země. Rusínské televizní programy, noviny, školy jsou financovány ze státního rozpočtu“.

V.Simčera (doktor ekonomických věd, ředitel Vědecko-výzkumného ústavu statistiky RF, více-prezident Ruské Akademie ekonomických věd). „Hodnotím tuto konferenci možná s přílišným phatosem, nadšeně. Myslím si, že poskytla velice důležité  podklady o situaci Rusínů v jednotlivých zemích, v nichž žijí. Velice lituji, že stejné materiály o zakarpatských Rusínech  neexistují. Chápu, že tomu překážejí ukrajinské úřady: pomocí svých vykonavatelů, přes statistické údaje, uskutečňováním národnostní politiky v Zakarpatí. Avšak nehledě na to, a možná právě proto, takový materiál, vědecký a publicisticko-společenský, bylo třeba shromáždit. Byla by to pravda v poslední instanci, takové zobecnění, které by bylo těžké falzifikovat a předkládat v překroucené podobě, jak nám to dnes předkládaji lidé a dokonce nicky. Bůh ví, jaký pan si sedí ve Výboru pro národnosti a přijímá rozhodnutí o osudu zakarpatských Rusínů. Mám nutkání se ho zeptat: a kdo jsi ty, vždyť ty jsi nedorostl ani na úroveň průměrného Ukrajince, a troufáš si soudit osudy jiného národa a řikat, že tento národ není nebo je malý, anebo že je to modifikovaný Ukrajinec, či Ukrajinec - to je modifikovaný Rusín!


Zahraniční tisk o "Ruské Сeně 2008":

Share |

LiVEJOURNAL. Podkarpatská Rus – území Rusínů na jih od Karpat: http://podkarpatrus.livejournal.com/2008/12/18/


UA-REPORTER.COM. INTERNETOV0 VYDÁNÍ. Užhorod: http://www.ua-reporter.com/novosti/43335, http://www.ua-reporter.com/novosti/44438


Pražský telegraf. Česká informační agentura. Praha : http://ptel.cz/?p=1430


SLAVOMANIA. Slovanský multiportál v Belgii. Brusel :
http://www.slavomania.eu/content/vruchenie-russkoi-premii-2008-g-v-uzhgorode-ukraina


RUSSKIE.ORG. Síťové centrum ruského zahraničí. Moskva: http://www.russkie.org/index.php?module=fullitem&id=14465


ODNA RODINA. NADACE STRATEGICKÉ KULTURY – UKRAJINSKÁ REDAKCE. : http://odnarodyna.ru/articles/17/428.html


Nadace Russkij mir (Ruský svět): http://russkiymir.ru/ru/news/index.php?from4=5&id4=6490


Pravoslavná informační agentura Russkaja linija: http://www.rusk.ru/st.php?idar=154091


Mezinárodní federace ruskojazyčných spisovatelů (IFRW) - International Federation of Russian-speaking Writers (IFRW). London. Budapešť: http://rulit.org/read/645#5


Zakarpatská oblastní Společnost ruské kultury Rus, Ukrajina, Užhorod – předseda Vladimir Saltykov.
http://vlsaltykov.narod.ru/news19.12.08.htm


Tradiční rozdávání cen a slonů.

Share |

Laureáti-jmenovci v čele s Čingizem Ajtmatovem. V Moskvě v Ústředním domě literátů se konal třetí ročník vyznamenávání vítězů literárního konkurzu Ruská cena.

 

Čingiz Ajtmatov
Bohužel ze zdravotních důvodů se nemohl zúčastnit Čingiz Ajtmatov, který zaslal videopozdrav vítězům s přáním rozkvětu „nejdůležitější literární soutěže Ruska“.

Vítězové konkurzu

Nominace Poezie:
1. Oleg Zavjazkin (Ukrajina, Doněck) za sborník básní  Maljava. Stichi o smerti i ljubvi /Maljava.Básně o smrti a lásce/.
2. Irina Děževa (Ukrajina, Oděca) za sborník básní  bez názvu.
3. Dmitrij Strocev (Bělorusko, Minsk) za sborník básní 850 stichov /850 veršů/.

Nominace Malá próza:
1. Guľčechra Pulatová (Tádžikistán, Dušanbe) za sborník povídek  Priključenija grafa Lajoly /Dobrodružství hraběte Lajola/, vydaný pod pseudonimem Michel de Mausvill.
2. Leon Kostěvič (Kazachstán, Alma-Ata) za novelu Grafinja, ja streljalsja na dueli!.. /Hraběnko, utkal jsem se v souboji!/
3. Jelena Skuľskaja (Estonsko, Tallinn) za sborník povídek Ljubov i drugie rasskazy /Láska a jiné povídky/.

Nominace Velká próza:
1. Vladimir Lorčenkov (Moldavsko, Kišiněv) za roman Tam gorod zolotoj /Tam je město zlaté/.
2. Jana Dubinjanskaja (Ukrajina, Kyjev) za román Gaugrazskij plennik /Gaugrazský zajatec/.
3. Ljudmila Ljašová (Ukrajina, Avdějevka Doněcké oblastí) za román Njurka po imeni Anna (/Njurka jménem Anna/.




Украинский портАл

Bestseller - лучшая литература современности!

Израильский портал НАРОД

Единая Русь

Rambler's Top100


Hlasování
Народные выборы Лауреатов 2021

Мих.Темнов
Серг.Мырдин
Т.Пушинская
В.Салтыков
Кричфалуший
Анна Ц.
Павел Евреш
Домініка Н.
Николае Юга
Вл.Перевалов
Иван Шкиря